POLOOSTROV PELJEŠAC

Poloostrov Pelješac se nachází v jižní Dalmácii mezi Neretvanským a Malostonským průlivem na jihovýchodě a Pelješským a Mljetským průlivem na jihozápadě.Jeho rozloha je 348 km2 a žije na něm 8241 obyvatel. Od stonské úžiny až k mysu Lovišća je dlouhý 65 km. Podél pobřeží se táhnou vápencové hory a střední části poloostrova je úrodná půda, na které se pěstuje vinná réva. Nejvyšší horou je sv. Eliáš (sv. Ilija, 961 m). Severozápadní pobřeží, které je vystaveno bóře (chladný severní vítr), je chladnější a sušší než jihozápadní. Zde fouká jižní teplý vítr jugo a proto je zde vlažnější a teplejší počasí. V Orebiči je během ledna průměrná teplota vzduchu 9,1 °C a v červenci 26,5 °C. V severních oblastech rostou převážně borové lesy a makija. V jižních částech se daří i citrusům. Vodní toky jsou vzácné a krátké. Hlavními obcemi jsou Orebić, Trpanj, Viganj, Ston, Janjina a Kuna Pelješka. Osady leží především ve vnitrozemí. Základem hospodářství je zemědělství, pěstování vinné révy (např. víno Dingać), pěstování oliv, rybolov a turistika.
Hospodářsky významným je i těžba mořské soli (solany ve Stonu) a chov mušlí. Nejhezčí částí poloostrova Pelješac je oblast mezi obcí Viganj a Orebičem na jižním pobřeží. Podél poloostrova se vine hlavní cesta. Trajektové spojení je na Pelješci na dvou místech: Orebić – Korčula (ostrov Korčula) a Trpanj – Ploče (přístav na pevnině).
Poloostrov byl osídlen již v prehistorii. Mnoho nálezů je zde z římského období. Plinius starší nazýval Pelješac názvem Rhatanae Chersonesus. Po pádu západořímské říše se Pelješce zmocnila Byzantská říše, kolem 9. st Neretvané a v letech 1333 – 1808 patřil k Dubrovnické republice. Starokřesťanské a předrománské období zanechali své stopy ve Stonu a Janjině. Z pozdního středověku pocházejí gotické kláštery ve Stonu a v Orebiči. Stonská opevnění a dlouhé obranné zdi jsou největšími opěvněními na východním pobřeží Jadranu. Byly vystavěny v letech 1333 – 1613. Od 17. století byla hospodářská prosperita Pelješce spojena s rozvojem stavby lodí. To dokazuje i tehdejší rozvoj stavebnictví, především domy kapitánů a barokní kostely v Orebiči, Vignji a Kučištích.
Poloostrov Pelješac se nachází v jižní Dalmácii mezi Neretvanským a Malostonským průlivem na jihovýchodě a Pelješským a Mljetským průlivem na jihozápadě. Jeho rozloha je 348 km2 a žije na něm 8 241 obyvatel. Od stonské úžiny až k mysu Lovišća je dlouhý 65 km. Podél pobřeží se táhnou vápencové hory a střední části poloostrova tvoří úrodná půda, na které se pěstuje vinná réva. Nejvyšší horou je sv. Eliáš (sv. Ilija, 961 m). Severozápadní pobřeží, které je vystaveno bóře (chladný severní vítr), je chladnější a sušší než jihozápadní. Zde fouká jižní teplý vítr jugo a proto je zde vlažnější a teplejší počasí. V Orebiči je během ledna průměrná teplota vzduchu 9,1 °C a v červenci 26,5 °C.

V severních oblastech rostou převážně borové lesy a makija. V jižních částech se daří i citrusům. Vodní toky jsou vzácné a krátké. Hlavními obcemi jsou Orebić, Trpanj, Viganj, Ston, Janjina a Kuna Pelješka. Osady leží především ve vnitrozemí. Základem hospodářství je zemědělství, pěstování vinné révy (např. víno Dingać), pěstování oliv, rybolov a turistika.

Hospodářský význam má i těžba mořské soli (solany ve Stonu) a chov mušlí. Nejhezčí částí poloostrova Pelješac je oblast mezi obcí Viganj a Orebičem na jižním pobřeží. Podél poloostrova se vine hlavní cesta. Trajektové spojení je na Pelješci na dvou místech: Orebić – Korčula (ostrov Korčula) a Trpanj – Ploče (přístav na pevnině).
Poloostrov byl osídlen již v prehistorii. Mnoho zdejších nálezů pochází z římského období. Plinius starší nazýval Pelješac názvem Rhatanae Chersonesus. Po pádu západořímské říše se Pelješce zmocnila Byzantská říše, kolem 9. st Neretvané a v letech 1333 – 1808 patřil k Dubrovnické republice. Starokřesťanské a předrománské období zanechaly své stopy ve Stonu a Janjině. Z pozdního středověku pocházejí gotické kláštery ve Stonu a v Orebiči. Stonská opevnění a dlouhé obranné zdi jsou největšími opevněními na východním pobřeží Jadranu. Byly vystavěny v letech 1333 – 1613. Od 17. století byla hospodářská prosperita Pelješce spojena s rozvojem stavby lodí. To dokazuje i tehdejší rozvoj stavebnictví, především domy kapitánů a barokní kostely v Orebiči, Vignji a Kučištích.

Orebič

Městečko Orebič se nachází na poloostrově Pelješac, který svou přírodní krásou přitahuje řady turistů. Středem poloostrova se vypíná pohoří dosahující až 700 m nadmořské výšky a porostlé lesy a macchií. Svěží větřík láká milovníky windsurfingu a příhodné proudění zajišťuje křišťálovou čistotu zdejšího moře. Orebič je nejdůležitější středisko na jižním pobřeží poloostrova. Dostanete se sem buď z Trpanje přes hřeben Pelješace (cca 20 km) nebo bez použití trajektu jízdou přes celý poloostrov. Čeká vás zde dovolená v příjemném prostředí uprostřed subtropické zeleně s koupáním v průzračném moři. Nesmíte zapomenout ochutnat místní vynikající vína a můžete nahlédnout do bohaté námořní historie zdejší oblasti, vždyť Korčula Marca Pola je na dohled.

Crkvice

Víska ve stejnojmenné zátoce je na severovýchodním pobřeží poloostrova Pelješac. Patří k obci Kuna Pelješka.S ostatními městy spojuje Crkvice cesta, která se protíná v údolí mezi Dubovým brdem a Rotou. Malý přístav slouží pro vývoz župských vín.

Pobřeží, které se nachází v blízkosti Crkvic je vhodné pro kempování. Konají se zde různé tradicionální náboženské slavnosti. V létě se pořádají i jiné kulturní a zábavní akce.

Kučište

Osada a přístav na poloostrově Pelješac 6 km západně od města Orebić. Má 214 obyvatel. Základem hospodářství je zemědělství, dobytkářství a rybolov. V místě Zamošće, východně od obce Kučište je pěkná pláž. Obec se nachází na místní komunikaci, která vede podél celého poloostrova Pelješac.Na cestě do osady Viganj je mys Liberan s nádherně bílou oblázkovou pláží.
Jádro osady pochází z 16. století. V 19. století se osada šířila podél zálivů výstavbou samostatných kapitánských domů ve stylu dubrovnického venkovského stavitelství. Z budov se vyjímají pozdně renesanční jednopatrový dům rodiny Lazarović a barokní dům z konce 18. století. V roce 1752 byl postaven kostelík Sv. Trojice. Je to jeden z nejdůležitějších barokních kostelů na jižním chorvatském pobřeží. Na hřbitově je gotický kostelíček sv. Lukáše ze 14. století. Ve vísce Zamošće, východně od obce Kučišće, byly nalezeny zbytky římské vesnické vily. Díky dlouhé námořní tradici je ve městě mnoho pěkných kapitánských domů. Návštěvníky rovněž

Lovište

Osada na jižním pobřeží zátoky Luka na nejzašším cípu severozápadní části poloostrova Pelješac. Má 242 obyvatel, kteří jsou vynikajícími rybáři a vinaři. Základem hospodářství je zemědělství, pěstování vinné révy, pěstování ovoce, rybolov a turistika. V blízkosti Lovište je řada malých zátok (Pržna, Česminova, Križica, Rasoha, Bezdija) s pěknými plážemi. V severozápadní části zátoky Luka je víska Mirce. V zátoce je jeden z největších přírodních přístavů na Jadranu. Plavci zde mohou užívat v zátoce s bílým písečným dnem.

V době římské nadvlády zde byl přístav na námořní trase Corcyra nigra (Korčula) – Narona (Vid u města Metković). Byly zde nalezeny i zbytky římské villae rusticae. V osadě je kostel Srce Marie z roku 1885.

Lovište je klidným letoviskem. Podél celé osady se vine velká pláž kolem které je množství plodných zahrad s ovocem a zeleninou. Díky vlastní rybářské flotile je nabídka čertvých ryb a darů moře vynikající. V Lovišti je i největší chorvatské zařízení na sušení fíků a svatojánského chleba.

Lovište, které leží v ekologicky čisté zóně, je velmi dobrým výběrem pro vaši dovolenou.

Mali Ston

Osada a malý přístav ve stejnomenném zálivu na svazích hory Bartolomija (224 m, s rozhlednou). Nachází se 1 km na severovýchod od Stonu a má 152 obyvatel. Základem hospodařství je zemědělství, rybářství a pěstování mušlí a ústřic (zátoka Bistrina a Malostonský záliv). Přístav Mali Ston je chráněn před větrem a mohou v něm kotvit menší plachetnice.
Založili ho Dubrovčané v r. 1334. Je chráněn hradbami ve tvaru pravouhelníků. V té době začala stavba pevnosti později nazvané Koruna. Od ní se směrem ke Stonu rozkládá Velká zeď jejíž část dosahuje až k tvrzi Pozvizd na vrholu stejnojmeného kopce. Malostonský přístav byl dostavěn v roce 1490. Postavili jej podle vzoru městského přístavu v Dubrovniku. Uprostřed Malého Stonu je mnohokrát přestavovaný kostel ze 14. st. Jeden z jeho zvonů byl odlit v Dubrovníku.
Mali Ston je milým městečkem. Zde chované ústřice jsou vyhlášeny jako nejlepší na světě. V blízkém okolí se starými metodami těží mořská sůl, která byla pro své kvality rovněž prohlášena za nejkvalitnější na světě. Městečko i okolí jsou vhodné pro rodinnou dovolenou.

Je zde několik restaurací, které se řadí k nejlepším na celém jaderském moři. Dvě z nich "Kapetanova kuća" a "Mlinica" patří do řetězce služeb Adria databanka clubu a naši klienti v nich mají slevy.
Z tvrze Podzvizd na stejnomenném kopci se otevírá překrásný výhled do širokého okolí.

Mokalo

Malá víska v nádherné nedotčené přírodě na jižních svazích poloostrova Pelješac. Je vzdálena pouze 4 km od věhlasného města mořeplavců Orebiče. V něm měla v 19. století sídlo Pelješská námořní společnost, která vlasnila 33 zaoceánských plachetnic. Byla jednou z největších ve Středomoří.

Mokalo je obklopeno bujnou středomořskou vegetací. Kolem něj jsou nádherné pláže a vynikající podmínky pro potápění a rybolov. V místě nabízíme tři objekty k pronajmutí: dva apartmánové domy a camp. Potápěči si od majitele jednoho z objektů mohou zapůjčit člun. Našim klientům doporučujeme využít služeb stylové restaurace Adriatic, která je součástí Adria databanka clubu.

Oskorušno

Víska Oskorušno leží ve vnitrozemí poloostrova Pelješac. Nachází se 10 km severozápadně od obce Janjina. Její nadmořská výška je 325 m a má 185 obyvatel. Základem hospodářství je zemědělství, pěstování vinné révy a dobytkářství.

Zhruba po 25 minutách pomalé jízdy po kamenité cestě sjedete z kopců do krásné zátoky Velika Prapratna, ve které Vám nabízíme jeden z domů vhodných pro prázdninovou robinzonádu v klidu nedotčené přírody.

Trstenik

Osada a přístav ve střední části jižního pobřeží poloostrova Pelješac. Má 106 obyvatel. Základem hospodářství je zemědělství, pěstování vinné révy (známé víno Dingač), rybolov a turistika. Nachází se na konci odbočky z hlavní cesty vedoucí přes poloostrov Pelješac na trase Ston – Orebić. Na vnitřní straně vlnolamu se mohou vázat jachty. Kotvit mohou na jihovýchodní straně vlnolamu. Z Trsteniku je pravidelné lodní spojení na ostrov Mljet. V okolí Trsteniku je řada krásných zátok vhodných ke koupání a výletům.

Viganj

Osada a malý přístav na jižním pobřeží poloostrova Pelješac. Má 330 obyvatel. Je umístěn ve prostorné zátoce západně od mysu Sveti Liberan. Vnější zátoka, ve které v létě neustále vane maestrál, je ideální pro všechny druhy plachtění. Zde se každým rokem koná jedna z hlavních regat mistrovství Chorvatska v surfování. V místě jsou vynikající podmínky i pro horolezectví. Díky vynikajícím podmínkám pro plachtění a surfing je Viganj velmi známým letoviskem i mezi českými sportovci.

Základem hospodářství je zemědělství, rybolov a turistika. Severovýchodně od Vignje je horské výletní místo s vrcholem Sv. Ilija (sv. Eliáš – 961 m). Obec leží na místní komunikaci, po které se přijíždí podél celého poloostrova.

Místo bylo obydleno již v prehistorii a v antice. Farní kostel Sv.Mihovila byl postaven v období gotiky. Dostavěn byl v r. 1760. Klášter a dominikánský kostel nechal postavit v r. 1671 majitel flotily Marko Krstelj. Kostel je jednolodní stavbou.Na hlavním oltáři je socha Blažené Panny Marie. V kostele je dřevená gotická socha Panny s dítětem a renesanční poprsí světce. Je to obec s dlouhou mořeplaveckou tradicí i turistickou tradicí. Dnes působí jako překrásný sad a botanická zahrada, chraněná od severních větrů. Většinou zde vane teplý jižní vítr. Výborně se zde daří ovoci a rostlinám, které ze svých plaveb přivezli věhlasní mořeplavci z Pelješce. Ve Vignji si hosté obzvláště cení domácích výrobků, které jim nabízí místní obyvatelé. Milovníci moře budou nadšeni z velké oblázkové pláže a borových háječků. Nad obcí se nachází malebné vísky Basina, Kovačevići, Kraljevića selo, Šapetino selo, Podac a Dol. Na vrcholu sv. Ivan se nedaleko od cesty nachází starý kostelík. Pod ním jsou zbytky dělostřeleckého postavení rakouského námořnictva. Zde končí Pelješský průliv.

Žuljana

Osada a přístav se nacházejí ve stejnojmenné zátoce na jižním pobřeží poloostrova Pelješac. Má 206 obyvatel. Je to jedno z nejhezčích a nejatraktivnějších míst na jaderském pobřeží. Leží na konci údolí, které od vrcholu Gruhavica (362 m) mírně klesá k moři. Základem hospodářství je zemedělství, pěstování vinné révy, oliv, rybářství a turistika. Do obce dojedete krásnou přírodou po místní komunikaci, na kterou odbočíte z hlavní cesty Ston – Orebić.

Barokní kostel Sv. Martina byl vybudován na základech středověkého kostela. Vedle kostela je kaplička sv. Mikuláše z roku 1630. Kostel Sv. Juliána se zvonicí na kolovrátek byl postaven na rozhraní renesance a baroka. V místě byly nalezeny pozůstatky římských hrobů.

Obec Žuljana, umístěná v hluboké zátoce je obklopena stoletými olivami. Vyniká lidovou architekturou. Nachází se zde jedna z nejkrasnějších a největších pláží na Jadranu. Zátoka v osadě má písečné dno a je vhodná i pro nejmenší děti. V zátoce Vučine, stejně jako v několika menších zátokách, jsou menší kempy a výborné podmínky pro sportovní rybolov.

Dingač

Svah protínající se na jižním pobřeží poloostrova Pelješac mezi obcí Potočine až do zátoky Prisoje. Ve svahu jsou zasazené vinice s autohtonní odrůdou malého černého "plavace", ze kterého se vyrábí jedno z nejlepších chorvatských vín s chráněným zeměpisným původem (1961) v kategorii špičkových vín. Je to husté, silné a suché červené víno obsahující 14 % alkoholu.
Nově vystavený tunel z Potomje až na pobřeží učinil oblast Dingač velmi atraktivním místem.

V oblasti Žuljany jsou velmi příjemné klimatické podmínky, umož?ující kvalitní dovolenou od jara do podzimu. Vaši dovolenou obohatí prohlídka pěkných středověkých kostelů i procházky v krásných borových lesích na čistém vzduchu, na kterých se můžete setkat s lesními zvířaty (zajíc, muflon, bažant).Průzračné moře, nabídka domácích produktů, ekologické potraviny, značkové víno „Žuljana“ a "Svatá Ana" a možnosti sportovního vyžití (plachtaření, surfing, potápění) vytvořily ze Žuljany velmi atraktivní a turisty vyhledávané místo. První turisté sem začali přijíždět již v roce 1924.

 
Tisknout stránkuVerze pro tisk
last minute Invia.sk | last minute Invia.pl | last minute Invia.hu