• O Chorvatsku
• Vnitrozemí
• Istrie
• Kvarner
• Severní Dalmácie
• Střední Dalmácie
• Jižní Dalmácie

Itálie 2010/2011

Chcete si v klidu vychutnat jednu z nejlepších sjezdovek v Itálii? Více zde.

Big Game Fishing

BIG GAME FISHING v překrásné a na ryby velmi bohaté oblasti Jaderského moře. více

O Chorvatsku

Státoprávní tradice:

Chorvatsko je středně velký evropský stát. Svojí polohou je to středoevropská a středozemní či panonsko - jadranská země. Státoprávní tradici, dědí od středověkého knížectví (791 - 924) a království (925 - 1102) až k současné Chorvatské republice, která byla vyhlášena 25.6. 1991. Po vzoru moderního evropského státu bylo Chorvatsko podle své ústavy (1990) definováno jako jednotný a nedělitelný demokratický a sociální stát. Uspořádání moci se dělí na zákonodárnou, výkonnou a soudí moc. Aplikuje se parlamentarizmus ve variantě poloprezidentského systému.

Vlajka, státní znak, hymna, měna:

Vlajka Chorvatské republiky se skládá z červeno - bílo - modré trikolóry s historickým chorvatským státním znakem (25 červených a bílých polí) se stylizovanou korunou, která drží pět menších štítů s erby (nejstarší chorvatský erb, erb Dubrovnické republiky, Dalmácie, Istrie a Slavonie). Trojbarevný princip vlajky vznikl u Chorvatů po revolučním roce 1848, kdy byly opušteny staré, především heraldické znaky. Erb s červenými a bílými poli ve štítu byl od nejstarších dob symbolem chorvatské státnosti. V poli štítu se střídá pět vodorovných a pět svislých řad červených a bílých čtverců. Počátky erbu se datují z XI. Století (kamenná plastika z období chorvatských králů – Zadar, Baška na ostrově Krk). Zákon o erbu byl přijat parlamentem Chorvatské republiky 21.12.1990. Chorvatská hymna Lijepa naša (krásná naše vlast) byla otextována v roce 1835 (A. Mihanović) a zhudebněná v roce 1846 (pravděpodobně J. Runjanin). Hymnou byla služebně prohlášena sice teprve v roce 1974, ale již od obrozeneckého období se stala symbolem národního života. Služební chorvatskou měnou je kuna (l kuna = 100 lipa).

Rozloha, hranice:

Povrch Chorvatska se skládá z pevniny (56 538 km2 = 65%) a pobřežního moře - skládá se z vnitřního a teritoriálního moře (31 139 km2 = 35%) tj. celkem 87 677 km2. Chorvatsko má 4 784 265 obyvatel (1998). Hlavním městem je Záhřeb.

Celková délka pozemní hranice Chorvatské republiky je 2 028 km. Na severovýchodě hraničí se Srbskem (241 km), na severu s Maďarskem (329 km), na severozápadě se Slovinskem (501 km), celou svou vnitřní stranou pevninského hraničního oblouku s Bosnou a Hercegovinou (932 km), na jihu s Černou Horou (25 km) a na moři s Itálií a Slovenií (přibližně 930 km). Dnešní hranice Chorvatské republiky jsou z převážné části totožné s mezinárodně potvrzenými hranicemi chorvatských zemí, které vznikly dávno před založením Jugoslávie.

Suverenita Chorvatské republiky se vztahuje i na celé mořské prostranství až k hranici teritoriálního moře a ohraničena je pouze právem neškodného proplutí všech lodí všech zemí. Teritoriální moře je široké 12 námořních mil, měřeno od rovné výchozí linie. Mořská hranice Chorvatska je dlouhá přibližně 930 km. Povrch mořského prostranství, které je součástí Chorvatska je 33.200 km2.

Vývoj státu:

V širším okruhu chorvatských zemí se během historie vyvinulo několik ohnisek - civilizačních, národních a politických (římské, byzantské, benátské, italské, německé, maďarské, turecké) a náboženských (katolické, pravoslavné, islámské). Při dělení Evropy způsobeném rozkolem křesťanství a hlubokým islámsko - tureckým průnikem právě na chorvatské teritorium, se Chorvatsko přiklonilo k západnímu okruhu. Představovalo jeho východní hranici (antemurale) a zárove?? bránilo svou politickou a kulturní identitu.

Nestabilita východních hranic způsobená dlouhodobým osmanským průnikem, srbské a vlašské migrační vlny, které tyto průniky doprovázely, a církevní pravoslavné a islámské vlivy měly za následek i zužování chorvatského národnostního prostoru (Bosna). Přes chorvatskou oblast vede i směr rakousko - německých zájmů ve Středomoří a v Malé Asii podobně jako maďarský průnik k moři. Chorvatsko spadalo rovněž do živého zájmu italské ekspanze s aktivními zónami penetrace (část ostrovů a pobřeží). V rámci Jugoslávie mohlo Chorvatsko jako jedna z republik rozvíjet svou státnost a demokratické instituce jen omezeně. Jako současný suverénní, poprvé v demokratickém procesu a obranné válce uznaný stát, je Chorvatsko znovu státem dotyku, prolínání a protikladů strategií Západu a Východu.

Obyvatelstvo, demografie, národnostní složení:

Dlouhodobé válečné útrapy a pustošení (od XV. století) doprovázené uprchlickými krizemi, epidemiemi a hladomorem, byly až do roku 1880 hlavními příčinami pomalého růstu obyvatelstva. V roce 1780 žilo v oblasti současné Chorvatské republiky 1 476 000 obyvatel a v roce 1880 pouze 2 506 228. Počet obyvatel Chorvatska nejvíce vzrostl na přelomu 19. a 20. století (1880 - 1914). Roční stopa růstu byla tehdy vyšší než 1 %. Počet živě narozených byl i nadále vysoký (kolem 40 na 1 000 obyvatel). Zmenšila se úmrtnost (méně než 30 na 1000 obyvatel), takže se poče t obyvatel zvýšil. Před první světovou válkou přesáhl počet obyvatel 3,5 milionu. Do první světové války se mnoho Chorvatů vystěhovalo do zaoceánských zemí a po válce se otevřel i evropský směr vystěhovávání. Neméně důležitým faktorem pomalého zvyšování počtu obyvatel byly po roce 1914 i ztráty na obyvatelstvu způsobené světovými válkami. Teprve před II. světovou válkou dosáhl počet obyvatel Chorvatska čísla 4 milionů. V posledním století byl v Chorvatsku ukončen proces demografické přeměny, přechod od reprodukčního typu s vysokým stupněm natality a mortality k typu s nízkými stupni natality a mortality. Vlastenecká válka 1991 - 1992 přinesla nové ztráty na lidských životech a nové druhy migrace (vyhnanci, utečenci), které urychlily již existující nepříznivé demografické procesy.

Struktura obyvatel podle vzdělávacích znaků (gramotnost, stupe?? vzdělání atd. zaznamenala pozitivní posun nejen kvůli zvýšení počtu osob s vyšším stupněm vzdělání ale i pro tendenci vyrovnání této struktury vzhledem k druhu pohlaví. Národnostní složení obyvatelstva Chorvatské republiky ukazuje na vysokou a stabilní homogennost - většinovým národem jsou Chorvaté (3 736 356 obyv. tj 78,1 %). Ostatní obyvatelstvo se skládá z národních společenství nebo menšin, které jsou zastoupeny menšími podíly: Srbové (581 663 obyv.), muslimové (43 469 obyv.), Slovinci (22 376 obyv.), Italové (21 303 obyv.), Češi (13 087 obyv.), Slováci (5 606 obyv.), Rusíni (3 253 obyv.). Jednotliví chorvatští občané jsou svou národností Albánci, Rakušané, Němci, Ukrajinci, Rómové, Židé atd. Práva všech národnostních menšin jsou určena zvláštním ústavním zákonem. Všechny národnostní menšiny mají právo na kulturní autonomii, jsou zastoupeny ve Sněmu a v ostatních orgánech státní moci.

Církev:

Svým vyznáním je většina obyvatel Chorvatské Republiky katolická (76,6%). Pravoslavných je 11,1%, zatímco všech ostatních je 12,3% (jiné křesťanské sekty 7,2%, muslimové 1,2%, ateisté 3,9%).

Katolická církev je na teritoriu Chorvatské republiky teritoriálně rozdělena na 11 (arci)biskupství, která vytvářejí tři metropolitní provincie (Zagreb, Split, Rijeka) a jedno samostatné zadarské arcibiskupství. Záhřebskou metropolitní provincii tvoří záhřebské arcibiskupství a biskupství v oblastech Varaždin, Požega, Djakovo - Srijem a Križevac. Splitskou metropolitní provincii vytvářejí splitské arcibiskupství a biskupství v oblastech Šibenik, Hvar - Brač, Dubrovnik a Kotor (mimo hranice Chorvatské republiky). Metropolitní oblast Rijeka tvoří arcibiskupství Rijeka - Senj a biskupství Krk a Poreč - Pula.

Kultura, věda:

Významné místo v kulturním a vědeckém životě Chorvatské republiky zaujímá Chorvatská akademie věd a umění (HAZU). Byla založena v roce 1861, má devět oddělení a řadu vědeckých a muzejně - galerijních útvarů (ústavy, centra atd.).

Lexikografický ústav "Miroslav Krleža" byl založen v roce 1950. Je to výjimečná vědecká a kulturní instituce v Chorvatsku. Vydala 176 encyklopedických knih. Hlavním projektem ústavu je dnes Chorvatská encyklopedie Hrvatska enciklopedia (Croatica). Vědecké činnosti jsou rozvinuty na čtyřech univerzitách (Zagreb, Split, Rijeka, Osijek) a ve 26 veřejných (státních) institutech. Strategii rozvoje vědy určuje Národní vědecká rada, kterou jmenuje sněm Chorvatské republiky.
V kulturním životě Chorvatské republiky se vynikají kulturní a umělecké pořady - Dubrovnické letní hry, Splitské léto, hudební bienále v Záhřebu, Festival Chorvatského filmu v Pule, Festival dítěte v Šibeniku, folklórní přehlídka v Záhřebu atd.

V Chorvatsku je dnes mnoho archívů (kolem 20), muzeí, galerií a církevních sbírek (více než 200), knihoven (více než 500). V Chorvatsku působí řada profesionálních a amatérských divadel. Světská divadla působí v severním Chorvatsku od 14. století. V období renesance byly divadelními centry Hvar a Dubrovník.

Sport:

Od konce 18. století nastal intenzivní vývoj chorvatského sportu. Vznikaly první střelecké spolky. V roce 1874 byl založen chorvatský sokol a zavedena tělesná výchova na školách. První atletické závody a první fotbalové utkání byly uspořádány v roce 1905. První tenisový zápas proběhl v roce 1904. První utkání v košíkové se uskutečnilo v roce 1929 a v házené v roce 1930. Dnes se chorvatský sport nachází na světovém vrcholu - tenis, vodní pólo, házená, košíková, fotbal. Zastřešující sportovní organizací je Chorvatský olympijský výbor.

Osady, města:

V roce 1991 mělo Chorvatsko 6 694 statisticky samostatných osad. Z tohoto počtu bylo 204 městských osad, ve kterých žilo 54% obyvatelstva. Největší osadou je Záhřeb.

Počet osad se od poloviny 19. století zvýšil. V roce 1857 bylo v Chorvatsku 5 444 osad. Zvýšila se i koncentrace obyvatelstva v početně větších osadách (více než 5 000 obyv.) a zmenšil se počet obyvatel v početně menších osadách s méně než 1 000 obyvateli. Za posledních sto let se nejrychleji rozvíjely města s více než 20 000 obyvateli. Počet obyvatel se v takových osadách panonského Chorvatska zvýšil více než desetkrát a v přímořské části pětkrát.

Nejdelší městskou tradici mají pobřežní města. Patří do středozemního stavitelského okruhu. Většina z nich se rozvinula na lokalitách antických měst. V kontinentální oblasti se města vyvíjela pod vlivem středoevropské městské výstavby. I když má základní městská síť dlouhou tradici, je současný systém centra města především následkem industrializace po II. světové válce. Vesnické osady se dělí do dvou základních typů: semknutá a rozptýlená. Rozptýlené osady jsou charakteristické pro oblast Liky, Dalmatinskou Zagoru, Žumberak a částečně i Zagorje. Semknuté osady jsou soustředěny kolem kostela, na okrajích kotlin nebo kamenitých oblastí, podél říčních břehů ale nejčastěji podél cest.

Chorvatsko mělo v 80. letech národní důchod 3.000 amerických dolarů na jednoho obyvatele.

Doprava:

V mezinárodním měřítku je Chorvatsko křižovatkou a dopravním tranzitním místem. Spojuje střední Evropu s jihovýchodní Evropou a Asií. Celková délka kategorizovaných cest je je kolem 27 380 km. Nejdelší cestovní úsek vede ve směru sávského údolí a od Záhřebu směrem na Rijeku a Split.. Celková délka železniční sítě je 2 700 km.

V Chorvatských přístavech se odvíjí námořní doprava pro Bosnu a Hercegovinu, Maďarsko, Rakousko, Českou a Slovenskou republiku. Přístavem s největším objemem námořní přepravy je Rijeka. Skládá se z více specializovaných terminálů ve městě a v okolí. Značný přístavní přepravní obrat mají přístavy Ploče, Split a Šibenik. V Omiši je specializovaný přístav na přepravu nafty. Vede z něj naftovod do vnitrozemí. Chorvatské přístavy jsou loděmi a trajekty propojeny s přístavy v Itálii, v ??ecku a s chorvatskými ostrovy.

??íční doprava se odvíjí na Sávě, Dunaji, Drávě a na Neretvě do města Metković.

V Chorvatsku bylo postaveno deset mezinárodních letišť a několik menších letišť pro sportovní letadla. Největší přepravu mají letiště Záhřeb a Dubrovník. Z důvodu rozvinuté turistiky je většina letišť postavena v blízkosti pobřeží nebo na ostrovech.

Turistika:

Turistika je v Chorvatsku stará již více než 150 let. Její počátky jsou spojeny s láze??skou a ozdravnou turistikou (Daruvar 1818, Lipik - 2.pol. 19. století), se stavbou prvních hotelů určených pro turisty (Opatija 1844, Zadar 1890, Dubrovnik 1897) a především se vznikem turistických svazů (Krk 1866, Hvar 1868). Koncem 80. let bylo Chorvatsko středně rozvinutou turistickou zemí. Z hlediska devizového příjmu z turistiky na jednoho obyvatele bylo dokonce na třetím místě v Evropě za Rakouskem a Švýcarskem. Nejrozvinutější turistickou oblastí je chorvatské přímoří. Vytváří dokonce 93% turistického příjmu. Ostatní části Chorvatska mají rovněž velké možnosti pro rozvoj turistiky (přírodní krásy, bohaté kulturní dědictví, zvyky). Láze??ská turistika je rozvinuta v lázních Lipik, Daruvar, Bizovac, Varaždin, Krapinske Toplice a v přímořských místech Opatija, Crikvenica a Duga Uvala.

Velké mariánské svatyně:

• Aljmaš
• Biskupija (u Kninu)
• Krasno
• Marija Bistrica
• Sinj
• Trsat
• Trški vrh (u Krapiny)
• Veprinac (u Makarské)
• Voćin

Největší města:

• Dubrovnik - Dubrovnické vlastivědné muzeum, Etnografické muzeum, Námořní muzeum, Klenotnice katedrály
• Hlebine - Muzeum naivního umění, Muzejní zbírka Ivana Generaliće
• Gospić - v nedalekém Smiljanu je životopisná sbírka Nikoly Tesly v jeho rodném domě
• Klanjec - Galerie sochaře Antuna Augustinčiće
• Krapina - Muzeum evoluce s nalezištěm pračlověka, rodný dům Ljudevita Gaje
• Kumrovec - jedinečné etnografické muzeum Staro selo s původními venkovskými domy včetně rodného domu Josipa Broza Tita
• Makarska - Malakologické muzeum - sbírka škeblí
• Pazin - Etnografické muzeum Istrie
• Split - Muzeum starochorvatských archeologických památek, Galerie sochaře Ivana Meštroviće
• Trakošćan - Zámecké muzeum s velkou sbírkou starých zbraní
• Zadar - Archeologické muzeum, Národní muzeum, stálá výstava církevního umění
• Zagreb - Muzeum Mimara (velká sbírka uměleckých děl), Archeologické muzeum, Etnografické muzeum, Chorvatské muzeum naivního umění, Moderní galerie, Muzeum města Zagrebu, Muzeum umění a řemesel, Strossmayerová galerie starých mistrů

Kulturně - historické památky:

Díky bouřlivým historickým událostem a prolínání vlivů různých kultur oplývá Chorvatsko kulturně - historickými památkami ze všech období. Jeho přímořskou část charakterizují vlivy středozemní kultury, četné památky z antického, římského a raně středověkého období, církevní památky v románském slohu a dále řada zachovalých, charakteristických středozemních městských celků. Pevninská část Chorvatska je součástí středoevropského kulturního okruhu a vyznačuje se četnými prehistorickými nálezy světového významu, zříceninami starých hradů, tvrzemi a zámky, pozdně středověkými a novověkými kulturními památkami a architekturou baroka.

• Belec - Kostel Panny Marie Sněžné ze 17. a 18. st. s hodnotným barokním interiérem
• Dubrovník - jedno z nejlépe dochovaných středověkých opevněných měst ve Středozemí. Byl z větší části vystavěn v období od 13. do 16. století. Má zcela zachovalé městské hradby s věžemi, Knížecí palác, katedrálu, palác Sponza, františkánský klášter, pevnost Lovrijenac atd. Staré město je součástí světového památkového dědictví UNESCA.
• Djakovo - monumentální katedrála biskupa J.J. Strossmayera z 19. století.
• Hlebine - vesnice u města Koprivnice. Kolébka chorvatského naivního umění.
• Hvar - zachovalé historické jádro ostrovního městečka s kostelem sv. Marie.
• Motovun - malebné středověké městečko - muzeum na vrcholku kopce.
• Nin - starochorvatské kostelíky sv. Kříže a sv. Mikuláše z 11.století.
• Knin - středověká tvrz nad městem. Jeho okolí je jedním z nejbohatších raně středověkých archeologických nálezišť v Chorvatsku.
• Krapina - paleontologická lokalita s kostelem sv. Marie. V klášteru byla založena první vyšší škola v Chorvatsku.
• Marija Bistrica - hlavní chorvatské poutní středisko s votivním kostelem sv. Marie.
• Osijek - historické urbanistické jádro Tvrđa s mnoha hodnotnými budovami z 18. a 19.století.
• Osor - na ostrově Cresu. Historické městečko s antickými a středověkými budovami a zachovalými hradbami.
• Otavice u městečka Drviš v kraji Dalmatinská zagora. Je zde mauzoleum rodiny sochaře Ivana Meštroviće.
• Pag - zachovalý městský celek plánovitě vystavěného města z 15.století.
• Poreč - historický urbanistický celek. Eufraziova bazilika ze 6. století. Jedná se o jednu z nejdůležitějších ranně byzantských památek ve Středozemí. Je součástí světového památkového dědictví UNESCA.
• Pula - římský amfiteátr z 1. století. Tento třetí největší amfiteátr na světě a římská Zlatá brána (Zlatna vrata), byly navrženy na zápis do Listiny světového památkového dědictví UNESCA.
• Rijeka - letohrádek na Trsatu a poutní místo sv. Marie z Loreta.
• Rovinj - historický městský celek s kostelem sv. Eufemia z 18. století.
• Solin - archeologická lokalita s troskami velkého římského města Salony a většího množství raně křestánských památek
• Split - historické jádro s antickým palácem Dioklecijanova palača (Diokleciánův palác) je jednou z nejdůležitějších zachovalých pozdně římských památek. Jsou součástí světového památkového dědictví UNESCA.
• Šibenik - historický městský celek s vynikající renesanční katedrálou sv. Jakova (sv. Jakuba), dílem Jurja a Nikoly Dalmatinca a řada paláců a kostelů.
• Trakošćan - romantický zámek nad stejnojmenným jezerem.
• Trogir - historické město na ostrůvku. Katedrála z 13. století má věhlasný portál od mistra Radovana.
• Varaždin - dobře zachovalý barokní městský celek. Tvoří jej řada drahocenných paláců, kostelů a klášterů, Staré město a městský hřbitov z 19. století, známý svou jedinečnou zahradní úpravou.
• Veliki Tabor - v oblasti Hrvatsko zagorje je nejlépe zachovanou renesanční tvrzí v Chorvatsku.
• Vukovar - prehistorické archeologické naleziště Vučedol je jedním z nejvýznamnějších neolitických nalezišť v Evropě. Zámek Elz byl těžce poškozen v době srbského útoku na Vukovar v roce 1991.
• Zadar - historický městský celek se zachovalými hradbami a řadou antických a raně středověkých památek. Je zde rovněž římské fórum a jedinečný předrománský kruhový kostel sv. Donáta z 9. století.
• Zagreb - historický městský celek středověkého Horního města a plánovitě vystavěné Dolní město z druhé poloviny 19. století s řadou parků ve tvaru podkovy.

Přírodní vlastnosti:

Na základě přírodních vlastností se prostor Chorvatské republiky dělí na údolní meziříčí Sávy a Drávy, horsko - skalnatou oblast a přímoří. V severní části se táhnou hory a pahorkatiny mezi řekami Sávou a Drávou, takže je nazýváme pohořími sávsko - drávského meziříčí. K této skupině na západě připadají oblasti mezi pohořím Kupa a baranjský trojúhelník na severovýchodě.Převládává rovnoběžné protažení, což je v souladu se směrem hraničních řek. Okrajové řeky doprovází pásy rovin, které se nakonec na východě spojují do východochorvatské roviny Srijem. Goransko - Kordunsko bánský schod vytváří horský skalnatý přechod. Pohoří Dinárského komplexu na severozápadě navazuje na východní svahy Julských Alp. K jihovýchodu se táhnou v úzkém pásu, který patří k Chorvatsku. Dinárské hory jsou mladšího původu /trias, jura, křída). Většinou jsou zvrásněné a stlačené do hlubokých řetězců základního směru severozápad – jihovýchod, podobně jako pohoří Dinara, podle kterého získal celý tento komplex pohoří i své jméno. Výška vzestupu roste směrem od moře do vnitrozemí (nejvyšší vrchol Dinara je vysoký 1831 m). Utvořeny jsou většinou z lehce rozpustných sedimentálních skal vápence a dolomitu, které voda bohatá na přítomnost kyseliny uhličité lehce narušuje a na jejich povrchu a uvnitř vytváří různé skalnaté útvary. Zvláštním tvarem jsou v této oblasti jeskyně, které vznikají rozpouštěním vápence pod zemským povrchem tam, kde existuje intenzivní svislá cirkulace vody. Jsou to často velmi prostorné dvorany.
Chorvatsku připadá i velmi specifická přímořská část. Délka velmi členitého pobřeží od ústí řeky Dragonja až k mysu Oštra v oblasti Prevlaka činí 1778 km. U pobřeží je 1 775 ostrovů, ostrůvků a útesů. Pobřeží se táhne od severozápadu k jihovýchodu v souladu se základním směrem Dinárského systému. Zvláště vyjímečnou je oblast chorvatského pobřeží od zálivu u města Rijeka (Kvarner) až k mysu Ploča v oblasti Rogoznice. Zde se rovnoběžně s pobřežím táhnou ostrovy (jadranský typ pobřeží) oddělené kanály, které jsou vzájemně propojeny mořskými úžinami. Jihovýchodně od mysu Ploča se pobřeží a ostrovy Čiovo, Šolta, Hvar, Brač, Korčula, Vis a Lastovo táhnou od západu na východ (hvarský směr). Ostrov Mljet společně s dubrovnickým pobřežím mají výrazně dinárský směr.

Podnebí:

Chorvatskem „prochází" 45. rovnoběžka severní geografické šířky. To udává její polohu „na půl cesty“ mezi severním pólem a rovníkem. Ve větší části Chorvatska je mírně kontinentální podnebí. Ve vyšších pohořích (Velebit, Risnjak, Snježnik) horské podnebí, v přímoří a ve vnitrozemí na jih od ostrova Rab středozemní podnebí. Mírně kontinentální podnebí má kromě vnitrozemí i oblast severního Jadranu (Istrie, Kvarnerská oblast a ostrovy). Střední teploty v lednu dosahují v přímoří od 2 °C v severní části do 9 °C v jižní části. Teploty klesají směrem od pobřeží do vnitrozemí (izotermy se táhnou rovnoběžně s pobřežím) a od jihu k severu. Kontinentální část má v lednu střední teplotu převážně od 0 °C do – 2 °C. Vyjímkou jsou vrcholy slavonských hor a Medvedice s teplotami od –2°C do –4°C. Horská část Chorvatska má má v zimě střední teplotu od –2 °C do –4 °C a pohoří vyšší než 1.500 m od – 4 °C do – 6 °C. V červenci jsou střední teploty v kontinentální části Chorvatska 22 °C.Ve slavonských horách, na Medvedici a v zagorských horách jsou o něco nižší (20 °C) a ve východních oblastech (Srijem) trochu vyšší (22 °C). Horské části Chorvatska mají v střední červencovou teplotu od 10 °C do 18 °C. Kamenitá pole a říční oblasti od 18°C do 20°C. Přímořská část země má střední červencovou teplotu mezi 24 °C a 26 °C. Vnitrozemí Istrijského poloostrova je o něco chladnější (22 °C). Průměrné roční srážky se pohybují mezi 600 mm a 3850 mm. Největší jsou severozápadní části pohoří Gorski Kotar, na Velebitu, na Biokovu a v okolí Dubrovníku (3200 – 3850 mm). Nejmenší jsou ve východních oblastech země. Největší část kontinentálního Chorvatska má mezi 700 mm a 1.000 mm srážek ročně.

Vegetace:

Kvůli různorodému podnebí má Chorvatsko i rozdílnou vegetační pokrývku. Lesy pokrývají kolem 36% území. Na severu, v kontinentálních nížinách převládají lesy lužního dubu. Lesostepi v dolním Podráví a v Baranji jsou z velké části vymýceny a přeměněny na pole. V horském pásu kontinentální části jsou nejrozšířenější dubové lesy a obyčejný habr. Bukové lesy rostou pouze ve vyšších polohách (Žumberačka gora, Medvednica, Ivančica, Papuk). Oblast Liky a Gorski Kotar charakterizují buk a jedle. Nad nimi jsou bukové lesy. Pouze nejvyšší vrcholy západní Dinary (nad 1.400 m) jsou porostlé kosodřevinou. Jižní část Dinárského pohoří, oblast podél Jadranského moře a ostrovy mají sub středozemní a středozemní vegetaci. Sub středozemní opadavé dubové dřeviny s bílým nebo černým habrem jsou rozšířeny především na přímořských pohořích a stálozelené lesy dubu cesmínového a makije a lesy alepské borovice jsou charakteristické pro pobřežní pás a ostrovy.   

??eky, jezera, minerální prameny:

??eky Chorvatské republiky připadají ze 62% do povodí Černého moře a 38% do povodí Jadranského moře. K černomořskému povodí připadají největší a nejdelší řeky s nejrozvětvěnější sítí tekoucích vod. Nejdůležitější řekou tohoto systému je Sáva se svými přítoky. Mezi levými, kratšími přítoky se svou polohou a hustotou říční sítě vyjímají menší poříčí Lonje, Česmy, Ilovy a Orjavy. Na pravé straně jsou nejdůležitější řeky Kupa a Korana. Na severu země je nejvýznamnější řekou Dráva, která je v Chorvatsku dlouhá 505 km. Na východě země protéká v úseku 188 km Dunaj. ??eky v povodí Jadranu jsou mnohem kratší s výraznějším spádem a menším počtem přítoků. Nejdelší jsou Cetina, Krka, Zrmanja a Riječina.
Na některých řekách, které protékají skalnatým územím se nacházejí geologicko - hydrologické fenomény – vodopády. Nejznámnějšími z nich jsou Topoljski vodopád na řece Krčić u Kninu, vodopády Roški a Skradinski buk na Krce, na Plitvických jezerech a vodopád nad místem Zeleni vir u Skradu.
Největší přírodní jezera leží v přímoří Jaderského moře (Vranské jezero u města Biograd na Moru - 30,7 km2; Vranské jezero na ostrově Cres - 5,8 km2; Bačinská jezera - 1,9 km2). Nejznámějšími jsou Plitvická jezera (1,98 km2) a Mljetská jezera (2,01 km2), která jsou i zvláště chráněna (národní parky). Velmi významná jsou jezera dinárských skal (Imotská jezera). Umělá jezera jsou vybudována převážně na řekách (Cetina, Lika. Ličanka, Lokvarka) pro potřeby hydroelektráren: Peruća (13 km2), Krušćica (3,9 km2), Lokvarsko jezera (2,1 km2), Sabljačko jezero (1,2 km2).
V Chorvatsku je několik minerálních pramenů (Jamnička Kiselica u místa Pisarovina, Lipik) a mnohem výše termominerálních pramenů. Nejvíce je jich v oblasti Hrvatsko Zagorje (lázně Tuheljske, Krapinske, Sutinske, Varaždinske), v severním Chorvatsku (Lipik, Daruvar, Bizovac) a dále v pobřežním pásmu (Split, Istarske toplice). Všechny tyto lázně jsou dnes specializovanými láze??skými místy.   

Jaderské moře:

Jméno Jaderského moře pochází již z antických dob. Starořečtí zeměpisci jej pojmenovali podle města Adria v ústí řeky Po, které v té době bylo evidentně důležitým přístavem. Jaderské moře je vlastně prostranným zálivem střední části Středozemního moře, který je od celku oddělen Apeninským poloostrovem. Rozkládá se ve směru severozápad – jihovýchod v délce kolem 8 670 km s průměrnou šířkou 160 km. Se Středozemním mořem je spojeno Ortrantskou úžinou širokou 70 km. Jaderské moře je nejhlouběji zasunutou částí Středozemního moře do evropské pevniny. To mu přisuzuje velkou dopravní důležitost. Jadran je malé a poměrně plytké moře. Se svojí rozlohou 138 000 km2 tvoří méně než 5% povrchu Středozemního moře. Zhruba tři čtvrtiny Jadranu jsou hluboké do 200 m. Skládá se ze dvou velmi rozdílných částí, které jsou vzájemně odděleny prahem u ostrova Palagruža. Severozápadní část je plytká, její hloubka je většinou menší než 100 m. Jihovýchodní část je mnohem hlubší, zabírá více než 90% objemu Jaderského moře. V této části je změřena i největší hloubka 1.233 m. Jadran je teplé moře. Teplota jeho vody v nejhlubších vrstvách není nikdy nižší než 11 °C. Během léta se teploty na povrchu moře pohybují mezi 22 –25 °C, což je velmi významné pro turistiku. Průměrna slanost je 38 %0. Mořské proudy se z důvodu množství ostrovů pohybují podél chorvatských břehů pomaleji než podél italských břehů. Přílivová vlna vstupuje do Jaderského moře skrze Otrantskou úžinu. Její koloběh podél jaderského bazénu ve směru obráceném než je směr hodinových ručiček trvá 12 hodin. Na celém Jadranu je přílivové kolísání velice malé; od 25 cm v Otrantské úžině do 80 cm v jeho nejsevernější části. Ze všech větrů zvedají největší vlny bóra, jugo (jugovina – jižní teplý vítr), mistrál a lebić (jihozápadní vítr). Vysoké vlny vyvolané převážně jugem a někdy i bórou mohou vyvolávat problémy v námořní dopravě.Chorvatské republice připadá 33 200 km2 Jaderského moře. Délka pevninského a ostrovního pobřeží je 5 790,1 km. 1777,7 km (30,7%) připadá na pevninské a 4.012,4 km (69,3%) na ostrovní pobřeží. U pevniny je 718 ostrovů, 389 ostrůvků a 78 mořských útesů (vrchol nad mořskou hladinou). Na ostrovech žije kolem 129 000 obyvatel. Stálé osídlení je na 50 ostrovech. Nejvíce obyvatel mají ostrovy Korčula, Krk, Brač a Hvar.

Chráněné oblasti:

V Chorvatské republice je chráněno 746 objektů. Plošných objektů je z toho 321. Zaujímají 440 146 ha, což tvoří 7,8% chorvatské rozlohy. Chráněné jsou dvě přísné rezervace s celkovou rozlohou 2 395,35 ha, sedm národních parků s celkovou rozlohou 69 420 ha, šest přírodních parků o rozloze 317 502 ha a celkem 690 specializovaných rezervací o rozloze 30 371,97 ha. Chráněno je i 23 lesoparků o celkové ploše 7659,91 ha, 28 krajin o celkové rozloze 17 544,52 ha, celkem 72 památníků přírody o ploše 82,87 ha a 114 hortikulárních památníků o celkové rozloze 912,43 ha. 

Národní parky:

Nejhezčí a nejznamější chorvatský národní park, součast světového dědictví UNESCA, se rozkládá přímo podél hlavní silniční tepny, která spojuje Záhřeb s Dalmácií. Hlavní částí národního parku je jeho 16 jezer. Jsou propojena vodopády, které vznikly nárůstem krápníkové hmoty zvláštního druhu vápence. V národním parku jsou husté bukové a jedlové lesy a pralesy. Žije zde mnoho živočišných druhů. (hnědý medvěd). Pro návštěvníky jsou pořádány okružní jízdy ve speciálních vyhlídkových vozidlech a loděmi na elektrický pohon.

Kornati

nejčlenitější souostroví ve Středozemí, složené z přibližně 140 neobydlených ostrovů, ostrůvků a mořských útesů. Je to opravdový labyrint moře a skal, známý svými vysokými útesy a neobvyklými reliéfními útvary. Kornati jsou jedním z nejoblibenějších cílů lodních navigátorů. V národním parku je přístav Piškera a v blízkosti ještě osm přístavů pro malé lodi.

Krka

nejhezčí řeka v kamenité půdě v Chorvatsku. Národní park zahrnuje její tok od Kninu do Skradinu. ??eka vytváří hluboké ka??ony, vyhloubené do vápníkové náhorní roviny a jezera. Z mnoha vodopádů vynikají Skradinski buk a Roški slap. Mezi nimi se řeka mění v jezero, uprostřed kterého je ostrůvek Visovac s františkánským klášterem.

Paklenica

Velebit je největším pohořím v Chorvatsku. Do národního parku je zahrnuta část jižní strany tohoto pohoří, od nejvyšších vrcholů až k mořskému pobřeží. V parku jsou dva úchvatné průsmyky, Velika a Mala Paklenica. V nich je řada neobyčejných kamených reliéfních útvarů, mnoho jesky??, bohatá a rozmanitá flora a fauna. Monumentalní kolmá stěna Anić kuk je nejpopularněším tréningovým místem chorvatských horolezců.

Mljet

ostrov jihozápadně od Dubrovníku. Národní park zahrnuje západní část ostrova s dvěma hlubokými zálivy, které jsou kvůli velmi úzkému propojení s otevřeným mořem nazývány jezery. Je zde bujné a rozmanité středozemní rostlinstvo, hodnotné antické kulturní památky a na ostrůvku uprostřed jezera benediktinský klášter ze 12. st.

Risnjak

lesnatý, horský masív nacházející se severně od města Rijeka Zahrnuje také oblast, ve které pramení řeka Kupa. Díky své poloze na přechodu meziAlpami a Dinárskými horami se zde na malém území vyskytují četné druhy zvířat a rostlin – hnědý medvěd, rys, kamzík, jelen, orlík kratkoprstý atd. Přírodní krásy této kamenité krajiny a nádherné vyhlídky lákají do Risnjaku početné horolezce a horské turisty.

Brijuni

souostroví, které se skládá ze dvou větších a dvanácti menších ostrůvků v blízkosti západního pobřeží Istrie. Na ostrovech je zachovalé středozemní rostlinstvo, zoologická zahrada ve volné přírodě a antické památky. Kvůli mimořádné kráse bylo toto souostroví již od začátku tohoto století oblíbeným letoviskem světových státníků.

Přírodní parky:

• Biokovo
  impozantní, kamenité pohoří nacházející se bezprostředně u moře nad Makarskou riviérou. Je zde rozmanitá flóra a fauna a nádherné vyhlídky. Ze zvířectva vynikají kamzíci.
• Kopački rit
  veliká, přírodní močálovitá oblast u ústí Drávy do Dunaje. Je zde mimořádné bohatství rozmanitých rostlinných a živočišných druhů, ryb, močálových ptáků a četná stáda jelenů a kanců
• Lonjsko polje
  močálovitá oblast podél řeky Sávy mezi městy Sisak a Nova Gradiška. Je to jeden z největších dochovaných močálů v Evropě. Jsou zde rozlehlé lužní dubové lesy a bohatá ptačí fauna. Zvláštní atrakcí jsou čápi, kteří hnízdí na střechách původních dřevěných venkovských domů.
• Medvednica
  pohoří ležící bezprostředně u hlavního města Záhřebu. Navzdory blízkosti velkého města se zde zachovaly rozlehlé bukové a jedlové lesy a řada rozmanitých přírodních památek (jeskyně, peřeje, ka??ony) Je to hlavní záhřebská rekreační oblast.
• Telaščica
  je jihozápadní částí ostrova Dugi otok ve střední Dalmácii. Je zderozlehlý a hluboký, stejnojmenný záliv s řadou hezkých ostrůvků. Blízko moře je slané jezero a na pobřeží nejvyšší chorvatské útesy. Jsou vysoké až 180 m. Telašnica je oblíbeným cílem navigátorů malých lodí.
• Velebit
  Jedná se o nejrozsáhlejší, nejhezčí a díky svému reliéfu a rostlinstvu nejvýznamnější pohoří v Chorvatsku. Díky mimořádné rozmanitosti rostlinstva, živočišstva a jejich četným endemickým druhům byl Velebit označen za světovou rezervaci biosféry. Park se rozkládá na rozloze 2000 km2 a zahrnuje řadu dalších chráněných území - národní park Paklenica, přírodní rezervace Hajdučke a Rožavske kukove (mimořádné útvary v kamenité krajině), Lukinu jamu, (jednu z nejhlubších propastí na světě), Velebitskou botanickou zahradu, mořský záliv Zavratnica, ka??on řeky Zrmanja a nejhezčí Chorvatské jeskyně (Cerovačke špilje). Bylo navrženo aby se i vrcholky pohoří staly národním parkem.

Ostatní chráněné oblasti:

V Chorvatsku jsou další dvě přírodní rezervace s přísným režimem. Hajdučki i Rožanski kukovi (Hajducká a Rožanská skaliska) na Velebitu a Bijele a Samarske stijene ( Bílé a Samarské skalní stěny), 69 zvláštních rezervací (botanických, geomorfologických, hydrologických, mořských, ornitologických, zoologických a lesních), 23 lesoparků, 28 významných krajin, 72 přírodních památek (geologické, geomorfologické, hydrologické, paleontologické, vzácné exempláře stromů atd.) a dále 114 starobylých okrasných zahrad (arboret, botanických zahrad, parků, jednotlivých stromů a jejich skupin).

Celková rozloha všech chráněných oblastí je 4 585 km2, což je 8 % rozlohy Chorvatska. Chráněno je také 380 živočišných a 44 rostlinných druhů.

Přírodní zajímavosti:

• ??eka Dráva – jedna z mála velkých řek v Evropě, jejíž vzhled zůstal z větší části nezměněn. Byla navržena na získání statutu světové rezervace biosféry
• ??eka Dobra u Karlovce. Je známá svou čistotou, hojností ryb a nádhernými ka??ony a peřejemi, na kterých se pořádá rafting a jízda na kajacích a kanoích.
• ??eka Mrežnica u Karlovce. Nachází se na ní řada vodopádů na krápníkovitých bariérách, malebné ka??ony a oblíbená místa ke koupání.
• Bijele i Samarske stijene (bílé a Samarské skalní stěny) na hoře Bjelolasici v kraji Gorski kotar. Je zde mnoho bizardních skalních útvarů v divoké a lesnaté krajině
• Vražji prolaz (Čertův průchod) u Skradu v Gorském kotaru. Jedná se o malebný úzký ka??on, kterým vede hrůzostrašná stezka. U vchodu do ka??onu je půvabný vodopád Zeleni vir.
• Limski zaljev – malebný, hluboký mořský záliv na západním pobřeží Istrie. Je úzký a jeho skalní stěny jsou strmé. Podobá se norským fjordům.
• ??eka Gacka v oblasti Lika u Otočce s řadou malebných pramenů a starých vodních mlýnů, známá jako jedno z nejvýznamnějších lovišť pstruhů v Evropě.
• Zlatni rat (Zlatý mys) - u městečka Bol na ostrově Brač. Podle mnohých nejkrásnější pláž na Jadranu. Mys je tvořen drobnými oblázky, které ho tvarují v souladu s měnícím se proudem. Mys je vrouben borovým lesem.
• Modro i Crveno jezero (Modré a Červené jezero) u města Imotski v kraji Dalmatinská zagora. Jedná se o jedinečný přírodní jev - dvě mimořádně hluboké propasti v kamenité krajině (Červené jezero je hluboké dokonce 500 m).
• Modra spilja (Modrá jeskyně) na ostrově Biševo na otevřeném moři nedaleko od ostrova Visu. Vyniká mimořádnou modrou barvou, podle mnohých je hezčí než podobná, ale známější jeskyně na ostrově Capri.
• Delta Neretvy na jihu Chorvatska. Je to jedinečná močálovitá oblast se zvláštním rákosovým rostlinstvem. Je vyhlášeným shromaždištěm velkého množství různých druhů ptáků.

Nejvyšší pohoří (vrcholy):

CHORVATSKÉ DĚJINY - STRUČN?? HISTORIE:

620 příchod Chorvatů

852 bylo poprvé zaznamenáno chorvatské jméno - Trpimir (dux Chroatorum)

910 - 928 kníže Tomislav byl korunován na krále

925 Chorvatsko se stalo královstvím - král Tomislav

1058 - 1074 král Petr Krešimir IV. obnovil státní jednotu

1102 Chorvaté souhlasili s personální unií s Uherskem (Pacta conventa)

1242 záhřebská čtvrt Gradec se stala svobodným královským městem

(Zlatá bula - Béla IV.)

1493 bitva na Krbavském poli

1527 v Cetingradu zvolila část chorvatské šlechty Habsburky

1593 v bitvě u Sisku bylo poraženo turecké vojsko

1671 spiknutí Zrinski - Frankopan, oba zabiti ve Víde??ském Novém Městě

1808 zrušena Dubrovnická republika

1848 Josip Jelačić byl jmenován bánem

1868 Chorvatsko - Uherské vyrovnání

1918 Chorvatský sněm zrušil vztahy s Habsburky a korunou sv. Štěpána

1928 atentát na Stjepana Radiće

1941 Nezavisna Država Hrvatska (Nezávislý stát Chorvatský - NDH)

1945 vstup Chorvatska do nové Jugoslávie; komunistická diktatura

1991 - 1995 Vlastenecká válka

1992 mezinárodní uznání Chorvatska

1998 obnovení uverenity nad celým teritoriem Chorvatské republiky

CHORVATSKÝ JAZYK - STRUČN?? HISTORIE

1100 Bašćanská deska - jedna z nejstarších památek chorvatského jazyka

1177 obyvatelé Zadru přivítali papeže Alexandra chorvatskými písněmi

1248 papež povolil biskupovi města Senj konání bohoslužeb v chorvatštině

1288 byl vydán Vinodolský zákoník v chorvatském jazyce

1440 byl vydán Poljićki statut psaný v chorvatském jazyce

1483 vyšla první chorvatská tištěná kniha Misal

1501 Marulić dokončil Juditu "u versih harvacki" (v chorvatských verších)

1604 Bartol Kašić vydal první gramatiku

1756 byl vytištěn Razgovor ugodni naroda slovinskoga od A. Kačiće Miošiće

1806 vyšly první chorvatské noviny Il Regio dalmata - Kraljski Dalmatin

1830 Ljudevit Gaj, Kratka osnova horvatsko - slavenskoga pravopisanja

1832 vyšla Disertacija, Janko Draškoviće, hlavní spis ilyrského hnutí

1835 vycházejí Novine horvatske, Danica horvatsko - slavonsko - dalmatinska

1842 založení Matice chorvatské 1847 Chorvatský sněm prohlásil chorvatský jazyk úředním jazykem

1874 byla otevřena chorvatská univerzita v Záhřebu

Přechod státní hranice:

Ke vstupu do Chorvatska potřebujete platný cestovní pas. Víza nepotřebujete. Turisté zde mohou zůstat tři měsíce.

Majitelé vozidel by při přechodu hranice měli ukázat "zelenou kartu" tj. platné mezinárodní povinné ručení. Pokud nejedete vlastním vozem, je potřeba mít u sebe plnou moc k řízení tohoto vozidla ověřenou notářem. Chorvatští občané mohou řídit dočasně dovezené vozidlo pouze s doprovodem majitele.

Při cestování s karavanem je nutné připravit soupis obsahu karavanu nebo obytného přívěsu, protože může být požadován při vstupu do země. Loď můžete dovézt do Chorvatska bez cla, pokud se prokážete vlastnickým dokladem. Vozidlo s přívěsem může být dlouhé maximálně 15 metrů.

Informace:

Velvyslanectví republiky Chorvatska: V průhledu 9, Praha 6 Tel: 02 - 3124191

Velvyslanectví ČR v Chorvatsku: Savska cesta 41/IX,10 000 Záhřeb. Tel: 00385 - 1 - 6115914, Fax: 00385 - 1 - 6110791

Ministerstvo zahraničních věcí Chorvatska. Tel.:00385 - 1 - 4569964.

Celní předpisy:

Cizinci mohou bez cla do Chorvatska dovézt osobní zavazadla a osobní předměty. Dále smí dovézt 200 ks cigaret nebo 50 doutníků či 250 gr.tabáku a láhev tvrdého alkoholu. Za přivezení většího množství cigaret a alkoholu se platí clo. Při dovozu předmětů jako jsou hudební nástroje, kempingové vybavení, vybavení k potápění (včetně kyslíkové láhve), radio zařízení, elektronika atd. je potřeba vyplnit celní prohlášení, na jehož základě se uvedené zboží může opět z Chorvatska vyvézt. Domácí miláčci (psi, kočky atd.) musí mít platný průkaz o očkování.

Právní pomoc:

V případě potřeby právní pomoci se cizinci mohou obrátit na soudního tlumočníka nebo právníka, který zná jejich jazyk, mezinárodní a chorvatské právo.U komplikovaných případů nabízejí pomoc i diplomaticko - konzulární úřady v Chorvatsku.

Zdravotnictví:

Zdravotní služby mnoha evropských států mají s Chorvatskem uzavřeny zvláštní smlouvy, na jejichž základě mají cizinci stejné výhody (bezplatné ošetření) jako domácí obyvatelé. Cizinci u sebe musejí mít potvrzení o pojištění. Pro vstup do Chorvatska není nutné mít potvrzení o očkování. Ve všech větších osadách jsou ambulance a v důležitějších centrech a turistických střediscích i nemocnice.

Lékárny jsou ve všech turistických centrech a větších obcích. Ve větších městech jsou i lékárny s nonstop provozem.

Bohoslužby:

Bohoslužby jsou veřejné. Konají se ve farních kostelech, klášterech i katedrálách. Rozvrh bohoslužeb je vyznačen na všech kostelích. V sezóně se ve větších turistických centrech část bohoslužeb nebo zvláštní mše svatá slouží v cizích jazycích (německy, anglicky, česky).

Státní svátky:

1. ledna (Nový rok)

6. ledna (svátek Tří králů)

Velikonoce a Velikonoční pondělí (pohyblivý svátek)

1.května (svátek práce)

30. května (Den státnosti)

22. června (Den antifašistického boje)

5. srpna (Den vlasteneckého díkuvzdání)

15. srpna (Nanebevzetí Panny Marie)

1. listopadu (Všech svatých)

25. a 26. prosince (svátky vánoční)

Důležitá telefonní čísla:

Telefonní předvolba Chorvatska z České Republiky je 00385.

Policie ...92

Hasiči ...93

Záchranka ...94

Pomoc na silnici ...987 (z mobilu 01 - 987)

Informace o sjízdnosti cest (Chorvatský autoklub HAK) ...01/46 40 800

Informace o telefonních číslech 981

Informace pro turisty 0800 200 200

Ambasáda české Republiky 01/6115914, 6121558

Poplatky za telefonování jsou na poštách (označeny HPT) mnohem nižší než z telefonních automatů na čipové karty.

Rozhlasové vysílání v cizích jazycích:

Na frekvenci 92,1 Mhz (I. program Chorvatského rozhlasu) vysílají každý den zprávy v angličtině v 8:03, 10:03, 14:03, 20:03, 24:10 hod.

Na frekvenci 98,5 Mhz (II. program Chorvatského rozhlasu) jsou během letní sezony vždy po skončení zpráv, každou hodinu od 6:30 do 21:30 vysílány zprávy Chorvatského autoklubu o provozu na chorvatských silnicích. Tato zpráva je vysílána anglicky, německy a italsky.

Suvenýry:

Jednotlivé kraje mají svou zvláštní nabídku, která je často na úrovni řemeslného umění (šestinské deštníky, tužky, chráněné makety a odlitky uměleckých děl), ale i vysoké umělecké úrovně (krajky z ostrova Pag, ostrova Hvar a Lepoglavy). V poslední době se mohou koupit i špičková vína.

Ceny:

Ceny v obchodech zahrnují i da?? z přidané hodnoty. Cizinci, kteří zboží zakoupené v Chorvatsku vyvážejí, mohou požadovat navrácení DPH (PDV). Jednotlivý účet musí být vyšší než 500 kuna (nevztahuje se na pohonné hmoty a deriváty nafty). Při zakoupení zboží si vyžádejte formulář PDV - P, který Vám prodavač musí vyplnit a ověřit. Při výjezdu z Chorvatska si formuláře a účty necháte ověřit na chorvatské celnici. Vrácení PDV v kunách lze uskutečnit do šesti měsíců od nákupu. Peníze v hotovosti obdržíte ihned, pokud se dostavíte do obchodu, kde jste zboží zakoupili. Ověřený formulář můžete rovněž zaslat poštou spolu s Vaším číslem účtu., na který Vám bude do 15 dnů zaslána navrácená da??. Za zaplacené zboží musí každý obchod vydat účet. Bezcelní prodej existuje na letištích (duty - free) a pro zakoupené zboží platí běžné celní předpisy.

Pracovní doba:

V Chorvatsku platí středoevropský čas.
Pracovní doba v úřadech je od 8.00 do 16.00 hod. V bankách a ve směnárnách je pracovní doba různá. Ve velkých městech se nejčastěji pracuje od 8.00 do 19.00 hod., v sobotu od 8.00 do 13.00 hod., nebo v menších městech na dvě směny, od 8.00 do 12.00 hod. a od 15.00 do 19.00 hod. a v sobotu do 12.00 hod.
Podobnou pracovní dobu mají i pošty a cestovní kanceláře. Po příjezdu Vám doporučejeme, abyste se seznámili s jejich pracovní dobou. Obchody jsou otevřeny od 8.00 do 19.00 nebo 20.00. Některé obchody se otevírají již v 6.00 nebo 7.00 a ve větších městech jsou některé otevřeny i 24 hodin denně. Tržnice ve větších městech otevírají v 6.00 a jsou otevřeny do 14.00 nebo 15.00. Mnoho obchodů - stánků má vlastní, dosti praktickou pracovní dobu. Některá pohostinství pracují již od 6.00. Alkohol se prodává od 7.00. Většina lokálů zavírá ve 23.00. Výjimkou jsou diskotéky, kluby, noční bary a během letní sezóny řada ostatních pohostinských zařízení. Většina pohostinských zařízení je otevřena i v neděli, jen některé z nich během státních svátků.
V sobotu nejsou úřady otevřené. Otevřeny jsou pouze některé banky, pošty a obchody většinou do 13.00. Některé obchody jsou otevřeny do večera. V neděli dopoledne jsou otevřeny některé obchody, květinářství a kiosky. Otevřena jsou rovněž muzea a větší galerie. Ty jsou v pondělí pro návštěvníky většinou zavřeny.
V turistických centrech, na hraničních přechodech a na důležitých dopravních křižovatkách je pracovní doba přizpůsobena sezóně. To stejné platí i pro cestovní kanceláře, restaurace a pohostinství.

Peníze:

Služební chorvatskou valutou je kuna (1 kuna = 100 lip). V oběhu jsou bankovky 5, 10, 20, 50, 100, 500, 1.000 kun a mince v nominálních hodnotách 1, 2, 5, 10, 20, 50 lip a 1, 2 a 5 kun.

Banky a směnárny:

Kurzy ve směnárnách se přizpůsobují světové burze a domácí nabídce. Údaje o kurzech vycházejí v denním tisku a v bankách a ve směnárnách jsou vystaveny na viditelném místě. Cizí a domácí valutu můžete směnit v bankách a ve směnárnách. Na hraničních přechodech jsou směnárny v cestovních kancelářích a bankách. Z důvodu konkurenční nabídky se kurzovní rozdíl pohybuje kolem 1%. Při cestě do Choravstka doporučujeme vzít sebou EUR. Za eura můžete totiž na většině benzinových pump koupit i pohonné hmoty. Pumpaři Vám vrátí kuny a někdy i EUR. Pokud Vám dojdou kuny můžete s markami platit i ve většině restaurací a kafeterií.

Kreditní karty:

V Chorvatsku je běžné platit kreditními kartami. Nejlépe si vedou EUROCARD/MASTERCARD, VISA, DINERS a AMERICAN EXPRESS. Turistické firmy jsou zvyklé je používat jako převážný platební prostředek.

Doprava:

V dopravním systému Chorvatské republiky jsou zastoupeny všechny druhy dopravy. Vystavěno je 2688 km železničních tratí, více než 30 000 km cest, deset mezinárodních letišť a na jaderském pobřeží velký počet přístavů.

Hlavní dopravní tepny ve směru východ - západ jsou vedeny údolími řek Sáva a Dráva. Ve směru sever - jih, směrem k Jadranu překonávají železnice a cesty horská pásma. Chorvatsko je velkou dopravní křižovatkou. Přes jeho teritorium vede nejkratší cesta ze západní Evropy na Blízký východ. Stejně tak důležité dopravní směry vedou ze střední Evropy směrem na Jadran. Doposud však mnoho cest nevyhovuje současným potřebám. Hlavními cestami jsou tyto mezinárodní cesty (MC): MC 12: maďarská hranice - Záhřeb - Rijeka; MC 11: slovinská hranice - Krapina - Záhřeb - Bihać (Bosna a Hercegovina); MC 1: slovinská hranice - Záhřeb - jugoslávská hranice; MC 2: Jadranská magistrála a další.

Dálnice jsou postaveny na úsecích: Záhřeb - Oprisavac za Slavonským Brodem, Záhřeb - Karlovac a Rijeka - Delnice (polodálnice). Na dálnicích se platí poplatky. Ceny za průjezd jsou následující: poplatek před Záhřebem: 6 kuna tj. Cca 30, - Kč a na dálnici Záhřeb - Karlovac: 12 kuna tj. cca 60, - Kč. Pokud pojedete přes Slovinsko, pak budete platit pár minut jízdy od Rakouské hranice před Mariborem zhruba 1,5 EUR. Další poplatky se platí rovněž na úsecích Varaždin - Čakovec, Záhřeb - Slavonski Brod, na polodálnici Rijeka - Kupljak za prujezd tunelem Učka na Istrii a na mostu na ostrov Krk. Doporučujeme si dopředu připravit několik drobných marek pro rychlý průjezd.

Dopravní předpisy a povinná výbava:

Platí předpisy jako v evropských zemích. Jezdí se vpravo. Značení cest a dopravní značky jsou mezinárodní. Nápisy jsou v latince. Platí povinnost zapínání bezpečnostních pásů a to na všech sedadlech, na kterých jsou nainstalovány. Pokuta za nepoužití pásů je min. 100, - kuna. Předepsané vybavení automobilu: náhradní komplet žárovek, bezpečnostní trojúhelník (vozidlo s přívěsem musí mít dva), lékárnička první pomoci, vlečné lano, v zimě sněhové řetezy. Amatérský šofér může mít v krvi 0,5 promile alkoholu. Používání ochranné přilby je povinné pro řidiče motocyklů i spolujezdce. Děti mladší než 12 let nesmí sedět na předním sedadle. Používání pneumatik s hroty není povoleno. Zimní pneumatiky musí mít hloubku vzoru nejméně 4 mm. V zimě je pro přejezd horských úseků (např. přes Plitvická jezera) nutné mít u sebe sněhové řetězy. Pokud nastane sněhová kalamita, policie povoluje průjezd pouze se sněhovými řetezy.

Nejvyšší povolená rychlost v obcích je 50 km/h, mimo obce 80 km/h, na silnicích I. třídy 100 km/h a na dálnicích 130 km/h. V posledních letech provádí chorvatská policie časté radarové kontroly. Pokuty za překročení rychlosti jsou vysoké. Při předjíždění musí vozidlo po celou dobu předjíždění dávat signál směrovkou. Předjíždět se nesmí školní a dětské autobusy, které stojí v zastávce. Pokud jedno vozidlo táhne druhé nepojízdné vozidlo, musí být přední část táhnoucího vozidla a zadní část vozidla taženého označena výstražným trojůhelníkem.

Do Chorvatska není povoleno dovážet pohonné hmoty v kanystrech. Není to ani nutné. Jejich cena je někdy i nižší než v ČR a síť čerpacích stanic zcela dostatečná.

Nehody:

Všechny nehody musí být hlášeny policii. Bylo - li při nehodě poškozeno vozidlo registrované mimo Chorvatsko, musí si jeho řidič od policie vyžádat zprávu o nehodě, aby toto vozidlo mohl ze země vyvézt.

Parkování:

Předpisy pro parkování se řídí mezinárodními konvencemi. Pruhy na okraji vozovky označují zákaz parkování. V osadách je parkování povoleno na vyznačených místech, ve veřejných garážích a na parkovištích, na kterých se platí poplatek (v automatu je zapotřebí zakoupit parkovací lístek). Nesprávně zaparkovaná vozidla, která brání v provozu, jsou odtahována. Poplatek za odtažení je vysoký (kolem 100, - EUR). Na vedlejších silnicích je potřeba řídit se zvýšenou pozorností (traktory, zvířata, bláto).

Čerpací stanice:

Zásobování pohonnými hmotami je velice dobré. V každém větším místě jsou čerpací stanice. Jejich pracovní doba je většinou od 6.00 do 20.00. Ve větších městech a na důležitých trasách jsou čerpací stanice otevřeny nonstop. Jednotlivé druhy pohonných hmot jsou označeny následovně (SUPER 96,98, EUROSUPER 95, D1,D2). Můžete zde zakoupit i motorový olej, automobilové dopl??ky, autokosmetiku, potraviny, nápoje atd.

O dopravní situaci podává zprávy řada radio stanic. V letní sezóně vysílají 5 x denně (8,10,14,20,24 hod.) zprávy i v cizích jazycích (anglicky, německy, italsky + Radio Split - česky).

Ceny pohonných hmot jsou přibližně na úrovni českých cen.

Pomoc na silnicích:

Chorvatský autoklub, který poskytuje pomoc na cestách, má své spec. telefonní číslo: 987. Podél dálnice jsou nainstalovány telefony.

V případě nehody a způsobení větší škody je nutné zavolat policii, zabezpečit místo nehody bezpečnostním trojúhelníkem, vyměnit si s dalším účastníkem nehody osobní údaje a předložit zelenou kartu.

Servisy a taxislužba:

Ve všech větších místech jsou autoservisy. Stejně tak je rozšířena i taxislužba. Ceník je přesně stanovený, taxametr je povinný. Platí se na základě účtu z taxametru.

Ve většině měst a větších osídleních je funguje veřejná městská a příměstská doprava.

Železnice:

Železniční osobní doprava je na chorvatských tratích přizpůsobena přepravě pracujících a žáků. Velká je i účast Chorvatských železnic na mezinárodní přepravě. Eurocity a Intercity:

EC "Mimara": Berlín - Lipsko - Mnichov - Salzburg - Lubla?? - Záhřeb;

IC "Kras": Terst - Lubla?? - Záhřeb;

IC "Croatia": Víde?? - Maribor - Záhřeb;

IC "Kvarner": Budapešť - Záhřeb - Rijeka;

IC "Drava": Budapešť - Čakovec - Lubla?? - Benátky;

Chorvatsko má omezenou železniční síť. Vlakem můžete jet např. na Istrii (Pula, Rijeka) nebo do Dalmácie do Splitu. Železniční doprava je však dražší než doprava autobusová či osobním autem (pokud nejede pouze řidič).

Letiště:

Chorvatsko má deset mezinárodních letišť: Záhřeb, Split, Dubrovník, Rijeka, Pula, Zadar, Osijek, Vrsar, Ploće, Ćunski na ostrově Lošinj a letiště Brač na ostrově Brač. Pro turistiku jsou nejvýznamější letiště v Záhřebu, ve Splitu a v Dubrovníku. Chorvatská letecká společnost Croatia airlines udržuje spojení s většími evropskými centry a další potřeby dopl??ují z