Jeden z největších přírodních parků v Evropě (85 ha). Je pojmenován podle nejvyššího vrcholu Julských Alp – Triglavu (2864m), který se stal slovinským národním symbolem. Tato hora je podle staroslovanské legendy třihlavým bohem, který bdí nad zemí, nebem a podzemím. Park leží na rozmezí třech státních hranic: Rakouska, Slovinska a Itálie. Na jeho území naleznete všechny typy slovinské krajiny.
Kromě alpských údolí, horských průsmyků a vrcholů Julských Alp, zde můžete obdivovat přírodní bohatství horských jezer, vodopádů, soutěsek, vlnitých údolí a vysokohorských krasových jevů. Velmi pestré alpské rostlinstvo s pozůstatky termofilní vegetace doplněné mnoha submediteraními druhy již dávno připoutalo pozornost evropských botaniků. Živočišný svět muflonů, kozorohů, horských orlů, syslů atd. včetně endemických druhů si zaslouží pozornost turistů.
Na území parku jsou prameny dvou velkých řek: černomořské Drávy a jadranské Soči a téměř všechna ledovcová jezera Slovinska : od největšího Bohinjského v údolí až po skupinu Triglavských, Kriškých a Krnských jezer vysoko v horách. Malebné jsou vodopády Savica v Bohinji a dále dva vodopády Peričníky v údolí Vrata, dva vodopády u Martuljku, Skočnyky na Bílem potoce a Nadiža v Tamarju. Kromě Triglavu se za nejkrásnější vrcholy a horská seskupení považují Jalovec a Mangart na severozápadě, Prisojnik, Škrlatica a Martljukova skupina s horou Špik na severovýchodě, ve střední části parku Kanjavec a Lepo Špišje, na jihu dlouhý Bohinjský hřeben a Krn. Reliéf Julských Alp je velmi členitý, údolí jsou strmě a hluboce zařezaná, jejich strany jsou vybroušené od ledovců, dna jsou rozšiřená ale zasypaná usedlinami z doby ledové a pololedové. Triglavský národní park je výjimečně bohatý na krasové jevy – zde se formoval zvlaštní typ horského krasu.
Podrobnější informace najdete oficiálních stránkách TNP www.sigov.si/tnp
