Robinzonáda 3298-6089

Ostrov Mljet patří mezi ostrovy Jižní Dalmácie a je považován za nejkrásnější ostrov jižního Jadranu.

Přírodní bohatství ostrova Mljet

Téměř tři čtvrtiny ostrova pokrývají lesy převážně tvořené porostem borovice halepské (Pinus halepensis) a dubu cesmínového (Quercus ilex).

Ostrov Mljet je typickým vápencovým ostrovem, jeho povrch tvoří krasové kopce a závrty. Na severozápadě ostrova najdete Velké a Malé jezero (Veliko a Malo jezero), hluboké krasové doliny zalité mořem, které do nich vniká průlivem Soline. Na různých místech ostrova se nachází další čtyři malé zatopené krasové doliny, které se místně nazývají blatine nebo slatine.

Severozápadní část ostrova Mljet získala v roce 1960 status Národního parku. Vstup do Národního parku Mljet se platí a je možný na třech místech: Crna klada, Pomena a Polače.

Automobilový provoz je možný pouze po veřejných silnicích, jachtám není povoleno vplout na jezera. Plavba po Velkém jezeře je možná pouze ve člunech s vesly, které za poplatek půjčuje národní park.

Historické bohatství ostrova Mljet

Ve Velkém jezeře je malý ostrůvek sv. Marie (otočić Svete Marije), na kterém stojí cenný románský benediktinský klášter s kostelem P.Marie (Sveta Marija). V současné chvíli probíhá rekonstrukce kláštera, který byl za Titovy Jugoslávie používán jako hotel, do původní podoby.

Ostrov Mljet byl dříve známý výskytem jedovatých hadů, kteří však byli vyhubeni vysazenou promykou mungo (Herpestes edwardsii). S jedovatými hady souvisí i názor, podle kterého došlo ke ztroskotání sv. Pavla při jeho cestě do Říma u ostrova Mljet, nikoliv na Maltě.

Oba ostrovy nesly řecký název Melita. Podle legendy byl po svém ztroskotání na ostrově světec uštknutý zmijí, která se mu zakousla do ruky, když přikládal do ohně chrastí. Svatý Pavel ji setřásl do ohně a k údivu přítomných domorodců zůstal živ a zdráv. Na Maltě však, na rozdíl od ostrova Mljet, nebyl výskyt jedovatých hadů nikdy zaznamenán.

Na ostrově Mljet najdete mimořádně krásné, většinou písečné pláže, zejména v zálivech Sutmiholjska, Brnjestova, Saplunara a Blaca.