O Slovinsku

Rozloha 20.256 km2

Populace 2 mil. obyvatel

Hl. město Ljubljana

Jazyk slovinština

Náboženství římsko – katolické

Klima alpské, kontinentální, středozemní

Časové pásmo středoevropský čas GMT + 1 

Politický systém parlamentární demokracie

Měna tolar (SIT) 1 EURO = cca 236 Tolarů

Zeměpisná poloha

Slovinsko je jediný středoevropský stát ve kterém se na relativně malé rozloze setkávají čtyři velké zeměpisné oblasti :

Alpy (30 % území Slovinska) s mnoha významnými oblastmi jako jsou Bled a Bohinjna ledovcových jezerech a lyžařská centra v oblastech: Julské Alpy, Karavanky a Kamniško – Savinjské Alpy. V této oblasti je 28 horských vrcholů vyšších než 2 500 m, a nejvyšší z nich – Triglav dosahuje 2864 m.

Pásmo středozemního klimatu (10 % území, délka pobřeží= 40 km) dosahuje daleko do vnitrozemí a má vliv i na alpském podnebí horní části údoly řeky Soči.

Dinársképohoří(30 % území) toto pohoří začíná na jihu Slovinska. Táhne sepodél Jaderského pobřeží až do ?ecka. Je charakteristické svými hustými, mnohdy nedotčenými lesy.

Panonie (30 % území) – převažně rovina s mírnými vyvýšeninami na severovýchodě státu.

Zvláštností Slovinskajsou krasové oblasti, které se vyskytují ve všech uvedených reliefných jednotkách, nejvíce v Alpách a Dinárském pohoří. Na územi Slovinské republiky je zaregistrovanovíce než 6 500 propastí. K prohlídceje připraveno více než20 jeskyní, které jsou jednou z největších turistických atrakcí Slovinska.

?eky Soča, Vipava a Idrijica stékají do í Jaderského moře. Sáva se Savinjí, Krkou, Sutlou, Dráva s Murou a Kolpou Černého moře.

Národní parky přírodní památky

Triglavský národní park s rozlohou teměř 84 000 ha je jedním z největších národních parků v Alpách.Centrum správy parku je v městečku Bled a informační středisko v Trentě.

Regionální park Škocijanské jamy je zařazen do soupisu světového dědictví UNESCO. Nové regionalní parky se tvoří v oblasti Pohorja, Krasu, Karavanek, Kamnišských Alp, Kočevja a Notranjska.

Mezi četnými oblastními parky jsou nejznámnější Trnovski gozd s Čavnou nad Vipavském údolí, Golte nad Mozirjem, Jeruzalemské gorice vedle Ljutomeru, Lahinja vedle Črnomlje, Vremščica nad Škocjanskými propastmi, Lipica u Sežany, Logarska dolina, Martuljek, Mašun na Snježniku, Nanos nad Postojnou, Planinsko polje, Rakov Škocjan, Robanov kot vedle Sočavy, Sečoveljske solane i Porezen. Mezi rezervacemi nejčetnější jsou lesy či pralesy na Kočevskem a Pohorju, , Krakovski gozd nad Dolenjskem a Donačka gora u Rogaške Slatiny. Mezi nejznamější příklady člověkem tvarované přírody patří Arboretum na Volčjem potoku, městký park na Brdu kod Kranja, park Tivoli v Ljubljany, Rafutski park u Nove Gorice, botanická zahrada v Sežaně a Savinjski gaj v Mozirju.

Kulturní dědictví:

Turisty ve Slovinsku obzvlaště přitahují stará městská jádra, pitoreskní horské a vinařské vesnice, četné zámky a kostely, které jsou nejčastěji postaveny na kopcích a vyvýšeninách. Je to jeden ze základních rysů slovinského kulturního dědictví. Vedle něj je potřeba  připomenout tkz. „kozolce“ (seníky), které jsou slovinskou specifičností s mnoha druhy. Nachází se po celém území Slovinska, dokonce i v hraničních oblastech  Rakouska a Itálie, kde žili anebo ještě žijí Slovinci.

Gastronomie:

Tradiční slovinská gastronomická nabídka je složená z krajových kuchyní, které jsou formované pod vlivem kulinářských zvyků širších evropských regionů: alpského, jaderského a panonského.

Slovinská kuchyně má velký počet polévek a tak zvaných „jednolončnica“ (jídlo připravené v jednom hrnci), jako je např. ričet, připraven z fazolí, ječmene a brambor, a přímořská jota z fazolí a kysaného zelí. Ve všech lepších restauracích jsou na menu zařazená a i jídla z divočiny,  v přímorské oblasti jsou typická jídla z ryb. Typické zákusky slovinské kuchyně jsou štruklji, prekmurska gibanica a „potica“ – ořechový závin, který je národním kuchařským symbolem.

Slovinsko je vinařská země s dlouhou tradicí.
V oblasti Primorska se středozemním klimatem se vyráběji  suchá bílá vína, ale červených druhů vín je také bohatý výběr. Vedle mezinárodně známých druhů jako je Pinot, Chardonnay, Merlot, atd, se vyrábějí  i lokální druhy jako je Tokaj, Rebula, Malvazija, Zelen i Pinela z bílých vín. Z červených vín je charakteristický Teran, který se vyrábí  z révy Refošk. V kombinaci s pršutem (šunkou sušenou na větru) dohromady poskytuje skvělý kulinářský zážitek.
Oblast Štajerska a Prekmurja je charakteristická  výrobou bílých vín. Některé z nich jsou velmi aromatické.
Cviček je tipické červené víno z vinařské oblasti  Posavje.Získává se míchánim bílých a červených druhů. Vyrabějí ho také ve známém kartuzijanském klášteře v Pleterji.

Muzea a galerie:

Nejdůležitější muzea, ve kterých je uschován narodní poklad Slovinska jsou Národní muzeum, Slovinské etnografické a Přírodopisné muzeum. Všechna tři muzea se nacházejí v Ljubljani. Z ostatních je třeba připomenout muzeum architektury, ve kterém je vystavena zbírka prací Jože Plečnika, dvorního architekta T.G. Masaryka. Zajímavá jsou Technické muzeum  v Bistře, Pomorské v Piranu, Filmové a divadelní v Ljubljani, Sklářské v Podsredě, Hornické v Idriji, Muzeum krajkářství v Idriji a Železnice, Včelářské v Radovljici, Pivovarské v Ljubljani, Kovářské v Kropi, Vinařské a Hasičské v Metlice.
Kobarišské muzeum věnované První světové válce, dostalo v 1993.r. prestižnií oceněni evropské muzeum roku.

Nejdůležitější galerie jsou Národni a Moderní galerie a Mezinárodni centrum grafiky v Ljubljani.

Sport a rekreace:

Nádherná příroda, upravené okolí, čistota,vybudovaná síť služeb a dlouhá tradice turistiky jsou hlavními důvody kvůli kterým se Slovinsko považuje za ideální místo pro aktivní dovolenou.

Lyžování

se považuje za národní sport. Největšími centry jsou : Kranjska Gora, Pohorje u Mariboru, Vogel nad Bohinjským jezerem, Kanin nad Bovcem, Rogla nad lázněmi Zreče, Krvavec vedle Ljubljaně a Pokljuka v blízkosti Bledského jezera, která je zvlaště vhodná pro běžkaře. Občasné potíže s nedostatkem sněhu se řeší kvalitním umělým zasněžením. Oblíbené je i lyžování vevysokých horáchmimo lyžařská střediska.

Pěší turistika, horolezectví, alpinismus

Ve slovinských horách je nepřeberné množství označených horských stezek s velkým počtem chata úkrytů. Nejznámější je Slovinská horská cesta od Mariboru až po Jaderské pobřeží. Dotýká se většiny nejvyšších slovinských vrcholů.Přes Slovinsko vedou i europské pěší cesty E-6 i E-7. Velmi rozšířený je ialpinismus a volné lezení po skálách.

Návštěva jeskyní

Některé jeskyně jako např. Postojna a Škocjanska jama jsou elektrifikované a vedou přes ně pohodlné stezky. Ostatní je možno navštívit se zkušenými průvodci.

Veslování v divokých vodách

Mnoho alpských řek, obzvlaště Soča, Sava Bohinjka, Sava Dolinka, Savinja, Krka i Kupa jsou vhodné pro veslování v divokých vodách. V turistických centrech na těchto řekách jsou agentury, které organizují výlety, školení na kajaku, půjčují výbavu, a organizují rafting, canyoning a hydrospeed.

Cyklistika

V některých oblastech, např. Kras anebo Kranjska Gora je sít´označených cyklistických stezek, které se dají najít a i na místních mapách. Ve všech turistických centrech se dajípůjčovat kola. Jízda na kole je zakázaná pouze na dálnících a silnicích,které jsou určené pouze pro motorová vozidla.

Parašutismus

I bez jakékoliv zkušenosti můžete létat v tandemu na letišti Lesce vedle Bledu, v doprovodu zkušeného instruktora.

Potapění

Pro potápěnív moři, ve slovinských řekách a krašských jamách je zapotřebí povolení od policie.

Jízda na koni

Kromě známého jezdeckého centra Lipice, ve kterém se chovajílipicáni, se dá jezdit i v ostatních jezdeckých centrech na celém území. Pro účel jízdy se nabízejí i islandské koně.

Golf

Na území Sloviskajsou čtyři golfová hřiště: Bled (18 + 9 jamek),Lipice (9 jamek), ve městě Mokrice (18 jamek) a ve Volčím potoce (9 jamek).

Lov a rybolov

Ve Slovinsku žije 127 druhů zvěře. V oblasti Alp jsou typičtí kozorozi,mufloni, divocí kohouti atd. V krasu zdomácněli jeleni, medvědi, divočáci, vlci a rysi. V nížinách jsou bažanti a křepelky. Po celé republice jsou četní jeleni a srny,hodně lišek, jezevců a zajíců.

Festivaly, kulturní a sportovní události

Milovníky umění přitahuje především Mezinárodní letní festival v červenci a srpnu v Ljubljani, na Bledu a ve Ptuji. Podobný letní festival s názvem Lent se organizuje v Mariboru. Ljubljana je organizátorMezinárodního grafického bienále a pro milovníky hudby se uskuteč?uje letní hudební festival v Rogašké Slatině (od června do září), Jazz festival v Ljubljani a Alpinské večery na Bledě.

Nejdůležitější sportovní události jsou spojené s lyžováním. Soutěžení ve slalomu a obřím slalomu světového poháru žen World Cup -„Golden Fox“ se uskuteč?uje v lednu v Mariboru.Podobná je i soutěž pro muže V Kranjské Goře. V průběhubřezna jsou na PlanicI soutěže pro World Cup ve skoku na lyžích. Velmi populární je mezinárodní veslařská regata na jezeře Bled v červnu.

Z ostatních událostíi můžeme připomenout Mezinárodní vinařské trhy koncem června v Ljubljani.

Peníze:

Služební měna ve Slovinsku je tolar, 1 tolar je 100 stotinov. V mnoha obchodech je možno zaplatit kreditní kartou EUROCARD / MASTERCARD, VISA, DINERS a AMERICAN EXPRESS. S kartami VISA a EUROCARD/MASTERCARD je možno v bankách vyzvednout hotovost. V bankovních automatech je možno vyzvednout hotovost s kartami EUROCARD/MASTERCARD i EUROCHEQUE I CIRRUS.

Obchody:

Otevřeny jsou zpravidla od pondělí do pátku od 8 - 19 hod. a v sobotu do 13 hod. Většina obchodů příjímá kreditní karty jako způsob platby.   

Pošta a telefony:

Otevřeny jsou zpravidla v pracovních dnech od 8 - 18 hod. a v sobotu od 8 - 12 hod.

Mezinárodní volací předčíslí Slovinska je 00386.

Svátky:

1. a 2. ledna (Nový rok)

8. února (Prešernův den)

Velikonoce

27. dubna (Den antifašistického povstání)

1. a 2. května (Svátek práce)

25. června (Vznik státu)

15. srpna

31. října (Den reformace)

1. listopadu (Památka zesnulých)

25. prosince (Vánoce)

26. prosince (Den samostatnosti)

 
Tisknout stránkuVerze pro tisk
last minute Invia.sk | last minute Invia.pl | last minute Invia.hu