Prázdninový dům 3298-2552

Poloostrov Pelješac je druhým největším poloostrovem v Chorvatsku a prostírá se mezi pevninou a ostrovy Korčula a Mljet v délce více než 65 km.

U letoviska Ston na začátku poloostrova připomínají mohutné hradby slávu Dubrovnické republiky. Té poloostrov Pelješac patřil pět století a hrál důležitou roli při její obraně. V okolí osady Ston byla vybudována jedna z největších středověkých pevnostních soustav v jižním přímoří.

Příroda na poloostrově Pelješac

Nejvyšší hora poloostrova Pelješac je Sveti Ilija (zvaný též Hadí vrch čili Zmijino brdo, 961 m n. m.). Jedovatí hadi tu sice žijí dodnes, stáhli se však do málo přístupných lokalit v horách. Ke zlikvidování hadů byly na Pelješac, podobně jako na ostrov Mljet, dovezeny na přelomu 19. a 20. stol. promyky mungo. Počet hadů na poloostrově tak výrazně poklesl.

Výjimečná vinařská oblast

Vápencové, poměrně vysoké hřebeny se táhnou podél pobřeží. Mezi nimi se ve středu poloostrova rozkládá úrodná nížina proslulá nejlepšími druhy chorvatské vinné révy.

Odtud pochází proslulá značková víno dingač a postup. Značkový dingač náleží mezi deset nejlepších odrůdových vín na světě. Na dalších místech v okolí se pěstuje postup, rovněž červené víno výjimečné kvality.

Původní osídlení

V minulých letech došlo k unikátnímu archeologickému objevu. V kopcích nad letoviskem Viganj byla objevena významná ilyrská svatyně z prvního tisíciletí př. n. l. Zatím není veřejnosti přístupná, ale jedná se o nález evropského významu.

Nálezy z řeckého a římského období jsou celkem vzácné. Z předrománského období pochází několik velmi cenných kostelíků, např. kostel sv. Michala (Sveti Mihovil) s nádhernými freskami. Z pozdního středověku pocházejí gotické františkánské kláštery v letoviscích Ston a Orebić.